Region: Zdravotníci z první linie o covidu-19 (TV Západ)

Mahni Region: Zdravotníci z první linie o covidu-19 (TV Západ)
Vaxt 9:48 san
izlenib 1947 defe
Kanal REGION ZÁPAD

Musiqi Haqqinda Melumat


✅ Odebírejte novinky:
Zdravotníci v Karlovarském kraji zažívají dlouhodobě jistě nejtěžší období svých profesních kariér. Přetížení nemocnic, neustálé zařizování převozů, vyčerpání, stres a řada smutných lidských příběhů. Covidová nákaza je drží v šachu a jen díky těžko představitelnému nasazení všech složek, zatím nenastal mat. Rok trvající partie otevřela oči i řadě profesionálů, kteří v začátcích přistupovali k alarmujícím zprávám ze zahraničí se zdravou skepsí.

"Když začal covid, tak to byla větší bublina, než se skutečně odehrávalo. Z pohledu záchranáře – my jsme se hodně báli, používali jsme ochranné pomůcky, kdykoliv bylo třeba. Byla to pro nás úplná novinka, začínali jsme s tím. Na jaře těch případů nebylo tolik. Na podzim jsme pochopili, že to začne houstnout a bude toho mnohem více. V současnosti situace dost překonala naše představy. Svým způsobem se podobá těm mediálním zprávám z nejpostiženějších regionů, které byly na jaře, jako Itálie apod. Oni lidé nemusejí umírat na chodbách nemocnic na to, aby to bylo dost dramatické pro personál. A v tuto chvíli to tak je. Vnímám to jako velmi dramatické, ale na druhou stranu už se toho nebojíme. Umíme s tím bojovat. Celá situace s tím přináší jiné problémy. Problémy s naší psychohygienou, abychom zvládali pracovní zátěž, která je enormní. Pracoval jsem na různých pracovištích pod velkou zátěží, jsem na to zvyklý, ale toto předčilo má očekávání - všechna," uvedl sokolovský záchranář Roman Sýkora.

"Nikdo nevěděl, co to je. Nevěděli jsme, co to udělá s tělem, s organismem. Prostě jsme nevěděli vůbec, co to je. Báli jsme se toho, strašně. Já jsem v první vlně odsunula i své malé dítě, které jsem neviděla šest týdnů, ke svým rodičům, abych nenakazila své staré rodiče," vzpomněla na první vlnu v roce 2020 staniční sestra chebské Interny Václava Margrafová.

"Onemocnění covid-19 stále ukazuje, že na síle přibývá. Myslím si, že první zkušenosti, které jsme s ventilací a s těmi těžkými stavy, učinili – někdy březen, duben, tak rozhodně se nedají srovnat s vlnou říjen, listopad a bohužel nyní ta zátěž zdravotnického zařízení – stonání lidí, ale hlavně věková skladba je velmi odlišná a velmi zásadní," srovnala vývoj situace primářka karlovarské Emergency Dagmar Uhlíková.

Rok zkušeností s virem covid-19 dalo za pravdu těm, kteří varovali před jeho silou a nevypočitatelností.

"Ze začátku jsme měli spoustu bezpříznakových lidí, celé rodiny měly i ten původní kmen viru a nic moc se nedělo. První velké obavy se objevily, když začali stonat rodinní příslušníci a když jsem poznal, že někdo zemřel. Např. na Zdravotnické záchranné službě Karlovarského kraje už máme i oběti covidu a je to naprosto strašná situace, která člověka vysloveně sklíčí. Tím druhým bodem je to, že ani tak ta práce v terénu mě neskličuje, protože hodně pacientů ponecháme doma na místě. Hodně pacientů odvezeme. Nemocnice je od nás přebírají či je na místě zaintubujeme a převezeme do nemocnice. Spolupráce funguje perfektně. Nejtěžší momenty pro mě jsou při práci na ARO, na lůžkách, kdy pacienti jsou můj ročník, nestonají dobře nebo umírají. Pro mě je to jako profesně hodně nepříjemná situace. Na druhou stranu musím říci a vyjádřit obrovský obdiv personálu, co je na intenzivní péči, konkrétně v Karlovarském kraji, protože přesto, jaká je ta situace skličující, bezútěšná, tak lidé i sem tam zažertují, atmosféra je dobrá, pořád jsme naladěni bojovně. Ale už je toho dost, už je to dlouhé," popsal boj Sýkora.

A srovnávat covid-19 s jinými nemocemi lze jen těžko, přiznávají i profesionálové.

"Ten covid je jiný v tom, že vidíme, jak lidé nemohou dýchat, jak se dusí, to je pro nás to nejhorší. Na to jsme zvyklí nebyli. Viděli jsme spoustu úmrtí, nemocí – rakovina, kardiacké choroby, jakékoliv interní záležitosti, ale nikdy jsme neviděli člověka, jak se dusí. To nás docela otřáslo," přiblížila Margrafová.

"Jsou chvíle, kdy stačí přiložit klasickou masku s kyslíkem, vytočit na max. průtok. Pak jsou již indikace, kdy musíte zajistit dýchací cesty a napojit pacienta na umělou plicní ventilaci," doplnila smutné zkušenosti Uhlíková.

"Utkvěl mi v paměti jeden příběh naší pacientky, která přišla na interní ambulanci sama s manželem, že má kašel a teploty. Udělaly se testy a paní dali k nám na oddělení k hospitalizaci, protože měla pozitivní test na covid. Paní za dva dny umřela, což bylo pro mě osobně – na tuto paní nikdy nezapomenu," přidala varující příklad Margrafová.

Zbytek reportáže naleznete na stránkách www.regionzapad.cz

Yorumlar

Yorum Yap

    Bu şarkıya ilk yorum yapan siz olun